Máme se dobře, děkujeme

Do říše kouzel vedou křížem krážem tvrzení, že Den vzniku lidských zdrojů, 17. listopad 1989, přinesl naší zemi svobodu, rozkvět a blahobyt. Otřesné!

Tady čtu, že Češi se prý mají nejlépe v historii. Máme v supermarketu pomeranč, mango, kolu a voňavé ubrousky na utírání zadku, tudíž se máme lépe než kdy předtím, což působí radost a uspokojení.

Průměrný Čech, uvězněný v silovém poli úrokového hospodářství, je obklopen spoustou krásných věcí v barevných obalech. Kromě toho má manželku, práci pro nadnárodní korporaci, barák na hypotéku, auto na leasing, sobotní autoshopping v hypermarketu a v neděli rodinný výlet na Karlštejn. To je asi tak vše, co má. Čech rozprodal svůj národní majetek, aby se měl lépe, přičemž mu nedochází, že jeho světu pomalu doznívá pohřební litanie.

Kdyby byly ze stejného pytle vzaty všechny a tisíc dalších pseudoargumentů pro vysvětlení našeho materiálního blahobytu, tak by náš národ zřejmě v šeré prvověkosti vůbec nevznikl.

Průměrný Čech dnes dluží hned od narození šedesát tisíc korun. Máme bezcennou měnu a naše země dluží mezinárodním lichvářům k dnešnímu dni 939 miliard. 

Naše suverenita, kterou Čechie slavně vyorala za Břevnovem, byla s ještě větší slávou opětovně pohřbena. Právo na soukromý majetek bylo sociální demokracií zašlapáno do země.

V rámci boje za lidská práva byla zrušena lidská práva.

Naše zemědělství bylo okupační vládou cíleně zmrzačeno a živoří na pokraji krachu. Nadnárodní kapitál vykoupil, zavřel a rozpustil český průmysl, aby byla omezena konkurence.

Rozhodli jsme se zprivatizovat svou mládež a své zdraví.

Naše daně byly rozházeny cikánům a půda, kterou naši předkové vydobyli svou krví a potem, rozprodána v second handu mafiánům ze všech koutů světa.

Naše hranice, které byly úspěšně otevřeny, budou úplně zrušeny.

Ten, který zvonil klíčemi, je dnes jako narkoman upoután na pohovce u každovečerní dávky duševní onanie při Ordinaci v růžové zahradě, zatímco české zákony navrhuje dobře živená klika bezpáteřních přivandrovalců.

Fenomenální!

Samospasitelná honba za konzumem a demokracií má ke skutečné svobodě a skutečnému blahobytu nesmírně daleko…

Hlavně že se máme dobře, děkujeme.